FC Tescoma Zlín
oficiální stránky klubu
Lukrom Provit[ Přeskoč na obsah ]
Obsah košíku ![]()
Položek: 0, Cena: 0 Kč
Nacházíte se zde: Historie
Anketa
Zvolte zlínského cizince desetiletí
Fabio Gomes
9%
Lukáš Opiela
61%
Vitali Trubila
24%
[celkem hlasů: 406]
Nepřehlédněte
Hracím dnem na Letné bude upět sobota
Zlínský fotbalový klub se na jaře letošního roku vrací zpět ke svým tradičním začátkům domácích utkání. Ta se budou hrát na stadionu Letná vždy v sobotu od 19 hodin. Výjimkou je pouze poslední zápas s Mostem, kdy se kvůli regulérnosti začíná na všech stadionech již o dvě hodiny dřív.
KDE HRAJÍ?
A-tým – 18. kolo II. ligy
13.3. Zlín - Hlučín (19 hodin, Letná)
B-tým - 16. kolo MSD sk. E
13.3. Orlová – Zlín B (14.30 hodin, Orlová)
U19 a U17 – 17. kolo DL
13.3. Příbram – Zlín (12.30 a 14.45 hodin, Příbram)
U18 a U16 – příprava
13.3. Olomouc – Zlín (12 a 14 hodin, Olomouc)
Výsledky dorostenců v zimní přípravě:
Víkend 6. –7. března:
U18: Púchov - Zlín 1:2
U16: Púchov - Zlín 2:1
TABULKA STŘELCŮ
A-mužstvo (II. liga):
7 - Žůrek, 5 - Kroupa, 4 - Zbožínek, Vozábal, 3 - Kroča, 2 - Malcharek, 1 - Šmahaj, Novák, Pazdera, vlastní (Jihlava)
B-mužstvo (divize sk. E):
6 - Šrom, 5 - Poznar, Bačík, 4 - Červenka, Motal, Elšík, 2 - Kocián, 1 – Linek, Křiva, Kurtin, Lukaštík, Pazdera, Bača, Rokos, Novák
Historie
První fotbalový oddíl byl ve Zlíně založen v roce 1919. Dostal název SK Zlín a útočištěm se mu stalo hřiště na pronajatém trhovišti zvaném "Za sýpkou". Po výpovědi z tohoto hřiště bylo nutné se obrátit na firmu Baťa, která za roční poplatek 5 korun pronajala klubu pozemek na Deštěnce.
Spolupráce s firmou Baťa pokračovala dále, v roce 1924 se název změnil z dosavadního SK Zlín na SK Baťa Zlín. Fotbal v našem městě se stal součástí reprezentace továrny, fotbal sloužil také reklamě podniku. Ještě v tomtéž roce bylo vybudováno v prostoru za nynějším nádražím nové hřiště, které bylo dokončeno postavením kryté tribuny v roce 1926.
Mezi roky 1926 až 1938 se klub snažil postoupit do vyšších soutěží. V roce 1932 se SK Baťa Zlín stal poprvé mistrem Hanácké fotbalové župy a získal také titul "Mistr Moravy". O dva roky poté - v roce 1934 byl otevřen nový stadion "U elektrárny", který na tehdejší dobu jeden z nejkrásnějších v republice.

V roce 1938 vyhrálo mužstvo SK Baťa Zlín bez jediné porážky vyhrál Moravskoslezskou divizi a postoupil do nejvyšší soutěže – státní fotbalové ligy. Největšího úspěchu dosáhli v ligové soutěži 1942/1943, kdy skončili na třetím místě za Slavií a Spartou a tentýž úspěch zopakovali rovněž v dalším roce.
Hned po válce se družstvu SK Baťa opět vedlo – skončilo ve skupině A I. ligy druhé za AC Spartou. O rok později byla účast zlínských v I. lize velmi nedůstojně ukončena. V posledním ligovém utkání byla zjištěna úplatkářská aféra a kluby Kladna, Baťa Zlín a tehdejší SK Židenice byly potrestány sestupem do divize.

Zpět do nejvyšší soutěže se mužstvo dostalo v roce 1950, aby po dalším roce opět sestoupili. Toto se opakovalo také o tři roky později.

V březnu 1958 došlo v našem městě ke sloučení tělovýchovných jednot, a tím i ke sloučení tehdejších bývalých oddílů Jiskry a Spartaku. V té době hrálo nové mužstvo TJ Gottwaldov většinou ve II. lize, a to bez výrazných úspěchů.

Patnáct dlouhých let nepostoupil Zlín do I. ligy, toto se podařilo zvrátit v roce 1969. O rok později se mužstvo stalo vítězem Československého poháru, když ve finále porazilo Slovan Bratislava 2:1. Naši fotbalisté se tak stali účastníky druhé nejvyšší mezinárodní fotbalové soutěži - Poháru vítězů pohárů.
O dva roky později však následoval další sestup z celostátní I. ligy, který se za dva roky zastavil až v III. lize, zvané národní.

Změny v politickém systému zasáhly také oblast tělovýchovy a sportu. Od 1. ledna 1990 se městu vrátil historický název Zlín, což se projevilo také v přejmenování fotbalového klubu. Do sezóny 1990/91 vstoupil jako samostatný právní subjekt Football Club Svit Zlín - FC Svit Zlín. Přes reálnou naději na postup do nejvyšší soutěže se však zlínský fotbal musel pro další dva roky spokojit pouze s druhou nejvyšší ligou. Rozdělení ČSFR připravilo možnost postupu pro šest mužstev z II. ligy do nově vytvořené nejvyšší soutěže. Zlínští tuto šanci nepromarnili a po remíze v Brandýse nad Labem postoupili po dlouhých 22 letech zpět do I. ligy. Tři roky zde působili pod hlavičkou FC Zlín, předposlední příčka v sezóně 1995/1996 je vrátila o třídu níže.

Od sezóny 2000/01 se novým hlavním sponzorem a partnerem klubu stává firma LUKROM. Název se mění na FK Zlín a výsledkem ekonomické stabilizace je zlepšení výkonnosti mužstva. O rok později mužstvo po bezchybné jarní části a domácím vítězství nad Českými Budějovicemi postupuje do nejvyšší soutěže. Hlavním sponzorem se stává firma Tescoma, která se dostává rovněž do názvu klubu – FC TESCOMA Zlín.

Od roku 2002 je tým účastníkem nejvyšší české fotbalové ligy a zároveň hraje evropské poháry. O jeho vysokém morálním kreditu hovoří fakt, že zlínský klub nebyl nikterak zapojen do úplatkářské aféry, která byla v českém fotbale odhalena v roce 2004. Návštěvníci ligových zápasů se dočkali i vytoužené východní tribuny, která byla zastřešená a rozšířila kapacitu stadionu Na Letné na 5 673 míst k sezení.
Největších úspěchů v novodobé historii dosáhl náš klub hned v úvodních dvou letech své působnosti v nejvyšší soutěži. Tehdy začala naplno vycházet hvězda mladého trenéra Vlastislava Marečka. Pod jeho vedením obsadil Zlín v sezonách 2002/03 a 2003/04 dvakrát po sobě sedmé místo a probojoval se až do semifinále Poháru ČMFS, ve kterém vypadl až na penalty s Jabloncem.
Tým si zároveň zajistil premiérovou účast v evropském poháru Intertoto Cup, do kterého vstoupil už pod vedením Marečkova nástupce, kterým se stal Vlastimil Palička. Zlín v létě roku 2004 postupně vyřadil finský celek MyPa Myllikoski, belgický KVC Westerlo a ve třetím kole na něj čekal slavný španělský klub Atlético Madrid.
V prvním zápase na vyprodané Letní sice Zlínští slavnému sokovi podlehli 2:4, ovšem v odvetě na španělské půdě favorizovanému soupeři zle zatápěli. Zaskočení domácí jen přihlíželi koncentrovanému výkonu našich fotbalistů, kteří se dostali do dvoubrankového vedení a pouze jeden gól je dělil od postupové senzace. Atlético už ale i s potřebnou dávkou štěstí postup do další fáze poháru uhájilo.
Také samotná mistrovská sezona 2004/05 začala slibně. Střevní chřipkou sužovaný Zlín nečekaně porazil v úvodním kole Slavii Praha. To však byla kromě cenné výhry nad Libercem jediná vlaštovka. Na místo kouče Paličky proto ještě v průběhu podzimu přišel bývalý československý reprezentant Pavel Hapal. Ve zbytku podzimu se naše mužstvo herně i výsledkově zvedlo a zajistilo si tak klidnou zimu. Jaro už tak povedené nebylo, přesto si Zlín výhrou nad Opavou v posledním kole zajistil konečné 10. místo. V létě se mužstvo navíc opět zúčastnilo letního Interpoháru. V něm postoupilo v prvním kole přes běloruský klub FC Neman Grodno, ale ve druhém kole mu vystavil stopku belgický K.A.A. Gent.
Do nadcházejícího ročníku 2005/06 vstoupil Zlín s novým mužem na lavičce, regionálním patriotem Lubomírem Blahou. Start sice mužstvu nevyšel, vyhrálo až ve třetím kole regionální bitvu nad Slováckem, ovšem ještě během podzimu udělal Zlín ze svého stadionu nedobytnou tvrz, která až do konce sezony nepadla. Trochu horší už to bylo s našimi venkovními zápasy, protože v těch se mužstvu nepodařilo ani jednou zvítězit. Domácí body nám ale stačily po celou sezonu na klidný střed tabulky a konečné 11. místo.
To v mistrovské sezoně 2006/07 měli zlínští mnohem větší starosti. K mužstvu sice přišel protřelý stratég Petr Uličný, ovšem na své předchozí úspěšné působení v našem klubu nenavázal. Ještě před koncem kalendářního roku byl odvolán a na jeho místo nastoupil Pavel Hoftych. Těžkou premiéru na prvoligové lavičce zvládl na výbornou. Mužstvo udržel nad vodou, zvládl klíčové záchranářské duely a pro celý Zlínský kraj zachránil nejvyšší soutěž.
A hned v příští sezoně svou misi ještě vylepšil. Zlín se opět začal naučit vyhrávat venku, kde hlavní v jarní části soutěže sbíral tolik potřebné body. A protože měl za sebou i mimořádně zdařilý podzim, mohl se na konci sezony těšit z výtečné osmé příčky.


