FC Tescoma Zlín

Vzpomenete si ještě na své sportovní začátky?
Od tří let jsem plaval, ale poté jsem začal chodit na fotbalovou školu a v tu chvíli se pro mě sportem číslo jedna stal fotbal.

Který z trenérů na Vás zanechal největší stopy?
Každý trenér od přípravky ve Vás zanechá něco dobrého, ale moc rád vzpomínam na pana trenéra Somberka, který si mě první rok v dorostu vytáhl do sedmnáctky. Ta bojovala o titul a on dal mi důvěru v zápasech se staršíma klukama, což mi dalo asi nejvíc. Nesmím taky zapomenout na tehdejšího trenéra gólmanů dorostu, to byl pan Martin Juřička, který mi pomáhal i po psychické stránce a vídám se s ním dodnes, když potřebuju poradit, jak zlepšit určité věci.

Kdy jste začal uvažovat o dráze profesionálního fotbalisty?
Bylo to někdy v sedmnácti letech, co jsem se po vydařené sezóně s panem Somberkem posunul k o dva roky starším klukům do devatenáctky, kde jsem hrával třeba s Ondrou Čelůstkou a Martinem Bačíkem. A v tu chvíli jsem začínal uvažovat nad tím, že když mi bude trošku přáno tak bych se mohl prosadit.

Máte nějaký fotbalový vzor?
Takový ten první vzor v útlém věku byl pro mě samozřejmě Iker Casillas, ale jak jsem trošku zestárnul, začal se mi moc líbit také Timo Hildebrant, který chytal dříve ve Stuttgartu, kde podával fantastické výkony.

Jaké činnosti Vás na tréninku baví nejvíc?
Nemám úplně vybrané tréninky, které by mě nebavily, dokonce i běhání si užívám, jelikož každý trénink vám dá něco. Ale určitě to jsou hlavně gólmanské tréninky, kdy máme čas si vyzkoušet a procvičit věci, ve kterých je potřeba se neustále zlepšovat, a samozřejmě taky intervalová hra, při níž si pořádně zachytám, Tyhle tréninky mám moc rád.

Zápas, na který nikdy nezapomenete?
Určitě první ligový start na domácím hřišti proti Olomouci.

Vybavíte si nejkrásnější fotbalový zážitek?
Titul v dorostu, atmosféra při prvním ligovém staru a poté, když jsme hráli zápas s reprezentací v Portugalsku, které navštívilo asi na dva tisíce lidí. V tu chvíli, co začala hrát portugalská hymna, všichni zpívali a při zápase dál povzbuzovali. Atmosféra při tomhle zápase to bylo něco, na co se nezapomíná.

A nejhorší zážitek?
Říká se, že nejhorší fotbalový zážitek je zranění, ale pro mě to bylo, když jsem byl z A týmu přeřazen zpět do dorostu kvůli mému špatnému přístupu a chování. Naštěstí jsem dostal ještě jednu šanci a jsem za ni velice vděčný.

Co další fotbalové ambice?
Samozřejmě chytat stabilně ve Zlíně, ale tím největším cílem je pro mě chytat první ligu. To bych si moc přál a myslím si, že pokud by se mi dařilo, tak by se po nějakém čase vidělo, co dál.

Které sporty kromě fotbalu ještě provozujete?
V poslední době chodím hrát s kamarádem tenis a pořád se zdokonaluji, takže mě to moc baví. Dál kolečkové brusle, kolo, plavání, jinak v zimě samozřejmě hokej a taky squash.

Máte čas i na nějaké mimosportovní aktivity?
Poté co jsem ukončil studium a nemáme zrovna trénink, mám času celkem dost. Ten využiju buď pracovně, že pomůžu strejdovi, který dostavuje dům, a nebo doma něco rodičům. Když není co jiného na práci, přichází čas právě na ty ostatní sporty.

Oblíbené jídlo?
Samozřejmě české klasiky, ale po čem bych se utloukl, je krvavý steak s bramborama pečenýma na bazalce a dobrým salátem.

Oblíbené pití?
Nejsem colový, spíš si dám džus s vodou nebo obyč vodu s citronem, taky si pochutnám nad dobrým kafe a samozřejmě po vítězném zápase si dám pivo.

Místo, kde se cítíte dobře?
Určitě domov a taky ve Valašských Kloboukách, kde mám zbytek rodiny a taky s přáteli, s nimiž, když je čas, jdeme posedět.

Vysněná dovolená?
Jednou bych se chtěl podívat do Karibiku a potápět se tam, ale to je opravdu vysněná.